Jak snížit míru narušování veřejného pořádku v okolí brněnského Hlavního nádraží? Jaké skupiny osob v této lokalitě pravidelně tráví čas a jsou přitom negativně vnímány okolím? S jakými problémy se tito lidé potýkají a existují nějaké možnosti řešení v rámci stávajících sociálních služeb? Odpovědi na tyto a další otázky včetně příkladů zahraniční praxe přináší nová analýza „Lidé v centru“ Společnosti Podané ruce.
Společnost Podané ruce realizovala v roce 2018 projekt, jehož výsledkem je souhrnná výzkumná analýza potřeb lidí, kteří se dlouhodobě zdržují na veřejných prostranstvích v exponovaných lokalitách centra Brna. Tito lidé jsou obvykle ohroženi sociálním vyloučením a bezdomovectvím. Součástí analýzy jsou také konkrétní návrhy řešení. Projekt vznikl v reakci na opatření Akčního plánu Strategie politiky Statutárního města Brna v oblasti drog a závislostí pro rok 2018. Jeho cílem bylo navržení vhodných forem intervencí, které by adekvátně reagovaly na kumulaci problematických jevů v daných lokalitách. Od června 2018 probíhala analýza dat, zúčastněné pozorování a rozhovory se zainteresovanými organizacemi. Autorkami analýzy „Lidé v centru“ jsou Barbora Bírová (eds.), Miriam Kanioková a Dorota Šaríková.
Okolí brněnského Hlavního nádraží patří k nejproblematičtějším lokalitám
Narušování veřejného pořádku spojeného s konzumací alkoholu a jiných návykových látek se v dané lokalitě nejčastěji dopouštějí osoby bez přístupu ke standardnímu bydlení. Prostor kolem nádraží tak slouží jako místo setkávání a tato poloha také poskytuje příležitosti k obstarávání hmotných potřeb včetně žebrání. Svou roli zde hraje i blízkost sociálních služeb pro lidi bez domova. Během výzkumu se podařilo oslovit dostatečné množství lidí ze všech hlavních skupin osob, které se v exponované lokalitě pohybují, zjistit jejich potřeby a porovnat je s existující sítí sociálních služeb.
Výsledky výzkumu ukazují, že spektrum nabízených sociálních služeb odpovídá komplexním potřebám cílové skupiny jen omezeně. Často se jedná o osoby závislé na alkoholu či jiných návykových látkách, mnohdy s dalším přidruženým znevýhodněním, jako jsou duševní choroby nebo zdravotní postižení. Život těchto lidí připomíná „začarovaný kruh“. Pijí, aby se vypořádali s neúnosnou životní situací, čímž se ale jejich vyhlídky na zlepšení rychle vzdalují. Celkově je patrná nedostatečná připravenost stávajících sociálních služeb na rozrůstající se skupinu osob bez domova s jejich komplexními potřebami, navíc s výraznou společenskou stigmatizací. Stávající služby také nejsou schopny dostatečně reflektovat specifické potřeby žen žijících na ulici.
Závislosti komplikují dostupnost sociálních služeb
Požadavek střízlivosti pro poskytování celé řady sociálních služeb (denní nízkoprahová centra, psychologická pomoc, domovy pro seniory apod.) představuje významnou bariéru, kterou velká část sledované skupiny kvůli těžké závislosti není schopna překonat. Tito lidé tak nemohou využívat služby, které jsou pro ně navrženy.
Ukazuje se, že většina osob z cílové skupiny potřebuje léčbu alkoholových závislostí postavenou na principu harm reduction, která pro ně ale není dostupná. Zároveň chybí stabilní místo nízkoprahového poradenství v oblasti alkoholových závislostí. Pro lidi v krizové situaci jsou ve městě Brně čtyři noclehárny. Na ulicích však denně z různých důvodů přespávají desítky lidí. Kromě obav z nemocí, parazitů nebo konfliktů s ostatními nocležníky je překážkou v užívání této služby opět nulová nebo velmi nízká tolerance alkoholu, ale také nemožnost pobytu se psy, které má řada lidí bez domova jako ochránce i věrné společníky. Přes den se jako velký problém ukazuje jednak omezená možnost bezplatného použití toalety a také nedostupnost bezpečného prostoru, kam by si tito lidé mohli odložit své věci, aby nemuseli mít vše stále při sobě.
Větší zapojení peer pracovníků by mohlo vést k lepší efektivitě nabízených služeb
Mezi lidmi bez domova panují mnohé předsudky o poskytovaných sociálních službách, případně o jejich nabídce ani nejsou dostatečně informováni. V některých případech jsou dokonce uživatelé těchto služeb stigmatizováni vlastní komunitou, což může znamenat překážku pro jejich efektivní využívání. Dlouhodobě se osvědčuje zapojování peer pracovníků s žitou zkušeností s bezdomovectvím, kterým se často daří proniknout do komunity lidí žijících na ulici lépe než samotným sociálním pracovníkům. Jako důvěryhodnějšímu zdroji je pro ně pak snazší předávat důležité informace. Navíc nastavení funkčních služeb je nevyhnutelně omezeno v případě, že se nevytváří se znalostmi lidí, kterých se přímo týká.
Pokud v Brně vznikne mokré centrum, bude první v ČR
Z výsledků analýzy jednoznačně vyplynula potřeba denní nízkoprahové služby, která by řešila životní situaci lidí s kumulativním znevýhodněním, kteří se propadají současnou sítí sociálních služeb a nemají tak ani jiné východisko než bezúčelně trávit svůj čas v ulicích a dopouštět se jednání, které okolí odsuzuje. Mezi zainteresovanými organizacemi nepanuje úplná shoda v tom, jak přesně situaci řešit. Výzkumný tým doporučuje zřízení tzv. mokrého centra, což je nízkoprahové zařízení pro osoby bez domova, kde mohou přes den trávit čas v klidu a v bezpečném prostředí, zajistit si osobní hygienu a věnovat se různým aktivitám. Přitom však mohou v přiměřené míře konzumovat alkohol, případně zde pobývat i se svými psy. S nízkoprahovým zařízením tohoto typu u nás zatím nejsou přímé zkušenosti, zahraniční praxe však ukazuje na mnohá pozitiva, ke kterým patří snížení nákladů nutných na časté zásahy policie a záchranné služby a také snížení celkového objemu konzumovaného alkoholu. Velkou výhodou je možnost postupného budování důvěry s přítomnými sociálními pracovníky a následná dlouhodobá individuální práce umožňující postupné řešení konkrétních problémů, což při terénní formě kontaktu většinou není možné.
Provoz podobného zařízení samozřejmě klade zvýšené nároky na sociální pracovníky, jejichž pracovní podmínky a ohodnocení nejsou už teď ani zdaleka optimální. Zřízení mokrého centra by také vyžadovalo intenzivní zapojení různých institucí města a práci se sousedskou komunitou ve vybrané lokalitě. Centrum by mohlo vzniknout i přeměnou některé ze stávajících služeb. V ideálním případě by se mělo stát centrem intenzivní individuální péče využívající principy harm reduction v návaznosti na existující služby.
Kompletní analýzu Lidé v centru si můžete stáhnout zde, případně prolistovat níže.