Rok kultury pod zámkem: Dokážeme ji bezpečně otevřít?

Město Brno ve spolupráci se Společností Podané ruce a Petrem Husou, přednostou kliniky infekčních chorob FN Brno, připravilo realizaci vědecké studie – chceme zjistit, jak bezpečně otevřít kulturu v kombinaci kvalitních antigenních testů. Těmi testujeme od loňského léta  i v ND Brno filharmonii a operu a právě v Janáčkově divadle by se měla studie realizovat. Hlavní hygienička Pavla Svrčinová ale studii zatím nepovolila s odkazem na problematičnost Ag testů. Kombinace PCR metody, AB a kvalitního a antigenního testování je však přitom zcela jistě jediný způsob, jak v reálném provozu zajistit otevření kultury v celé šíři.

Společnost Podané ruce zajišťuje testování pro řadu firem a organizací kvalitními testy s vysokou účinností, jak se ukázalo právě ve spolupráci s brněnskou kulturní scénou. Z dat, která při testování společnost sbírá, jednoznačně vyplývá, že testy jsou klíčem k „vychytávání“ infekčních jedinců a snížení incidence. „Díky důslednému preventivnímu testování v Národním divadle Brno se od začátku podařilo včas podchytit počty nakažených. Všechny umělecké soubory včetně největšího operního s pěveckým sborem a orchestrem mohlo celou dobu lockdownu kontinuálně zkoušet a streamovat představení – těch jsme připravili od října už osm,“ uvedl ředitel NdB Martin Glaser.

Janáčkovo divadlo vykazovalo na přelomu prosince až ledna velmi vysoká čísla kolem 5-7 % aktivní infekce. Od konce ledna 2021 se díky pravidelnému týdennímu testování již podařilo srazit denní přírůstek případů převážně na nulu.

“Filharmonie Brno využívá pro svůj orchestr od podzimu pravidelné antigenní testování, které se osvědčilo a které kombinuje s PCR poolovacími testy. Jiná věc je ale možnost přítomnosti diváků. Podporuji nutnost zajištění maximální bezpečnosti publika na koncertech, které ale musí být uskutečnitelné i prakticky, jinak nedává smysl. Možnost široké dostupnosti a rychlosti kvalitních a profesionálně odebíraných antigenních testů, ideálně s mobilní aplikací, je momentálně nejrychlejší cestou k otevření kultury,” říká Marie Kučerová, ředitelka Filharmonie Brno. Filharmonie Brno v minulých dnech připravila pro Společnost Podané ruce krásné koncertní poděkování.

 

Studii komunikujeme již od konce minulého roku

Studii dlouhodobě komunikujeme s rezortem zdravotnictví a Město Brno, které jako první v republice začalo masivně antigenně testovat, by chtělo tuto studii ve spolupráci se svým Národním divadlem realizovat při představení v Janáčkově divadle. Z Ministerstva zdravotnictví ale přišla zamítavá odpověď, protože ministerstvo má zatím v plánu testovat kulturu především s pomocí PCR testů. Společnost Podané ruce o.p.s. spolupracuje se společností Spadia Lab a.s. také v oblasti PCR testů. Společnost provozuje největší test point a mobilní antigenní testování v celé zemi. Každý týden společnost otestuje okolo dvacet tisíc jedinců. Stejně tak Laboratorní skupina Spadia Lab a.s. je největší laboratoří vyhodnocující PCR testy v ČR.

Z praxe proto upozorňujeme, že v tuto chvíli neexistují kapacity pro okamžité testování celé kulturní scény pouze metodou PCR testů. Antigenní kvalitní testy ve skutečnosti podle čísel Společnosti Podané ruce zcela vyhovují a jsou schopny naopak v některých situacích mnohem lépe odpovědět na potřebu zajistit bezpečnou kulturu. Vzhledem k pochybnostem je ale právě proto takovou studii udělat co nejdříve.

Profesor Petr Husa, přednosta kliniky infekčních chorob FN Brno, byl stanoviskem hlavní hygieničky MUDr. Pavly Svrčinové, Ph.D. překvapen: “Na jedné straně ministr zdravotnictví i paní hlavní hygienička tvrdí, že testování antigenními testy je spolehlivou metodou, jak zajistit bezpečnou školní docházku a snížit výskyt onemocnění covidem-19 na pracovištích, a na straně druhé argumentuje nedostatečnou senzitivitou antigenních testů pro bezpečné návštěvy divadla. Kdyby tento její názor byl vzat jako obecně platný, plynulo by z něho, že antigenní testování asymptomatických školáků a zaměstnanců je vlastně nanic.”

Dalším argumentem doktorky Svrčinové je nemožnost 100% zaplnění divadla v současné epidemické situaci. To ale ve studii uvedeno nebylo. „Celková kapacita Janáčkova divadla je 1053 sedadel, jako plná obsazenost se bralo 800 diváků, zhruba poloviční obsazenost s rozestupy minimálně 2 metry mezi návštěvníky, kteří nejsou členy jedné domácnosti, byla počítána na 300 osob. Je samozřejmě možné bez problémů snížit plnou obsazenost, stejně nelze předpokládat úplné „vyprodání“ divadla,“ dodává profesor Husa.

Jindřich Vobořil doplňuje: “Pro účely studie jsme chtěli logicky otestovat divadlo při kapacitě 800 diváků, aby se ukázalo, zda se může při kombinaci použití spolehlivých antigenních testů a respirátorů šířit nákaza, nebo naopak se může ukázat, že kultura takto může být bezpečná.“

Posledním argumentem paní hlavní hygieničky Svrčinové bylo zpochybnění metody anamnestických rozhovorů pro odhalení místa či zdroje nákazy u respiračních onemocnění obecně a covidu-19 zvláště. „To je samozřejmě pravda, ale potom by z tohoto názoru plynulo, že nemá smysl trasovat osoby s infekcí SARS-COV2, protože stejně nelze definitivně určit, kde, kdy a od koho se nakazili. Přesto se trasování na celostátní úrovni dává takový význam,“ říká profesor Husa. “Obecně: všechny 3 důvody paní doktorky Svrčinové pro nepovolení Studie možnosti otevření kultury odporují oficiální strategii boje proti covidu-19 v České republice a já osobně je chápu jako alibismus a snahu nedělat si problémy, když návštěva divadla není podle jejího názoru životně důležitá lidská potřeba,” shrnul profesor Husa.

Jindřich Vobořil, ředitel Společnosti Podané ruce, k tomu říká: “Mezi antigenními testy jsou velké rozdíly v kvalitě. Chápeme, že nelze testovat pro zpřístupnění kultury čímkoliv. Podle dat, která máme a která potvrzuje např. zjištění týmu doc. Konvalinky z Ústavu organické chemie, jsme si jisti, že naše přístrojově vyhodnocované testy od jihokorejské firmy Bodytech, jsou natolik spolehlivé, že pro účel okamžité odpovědi krátce před kulturní událostí vylučují zásadní rizika. Důležité je také vědět, že nelze slepě testovat bez tzv. anamnestického rozhovoru, tedy práce s informacemi o testovaného, například zda pociťuje nějaké příznaky nemoci nebo se setkal s nakaženými. Testy, které naše společnost používá, ale opakovaně prokázaly, že jsou vysoce spolehlivé, a právě na jejich základě měla studie proběhnout. Nerozumím tomu, proč to bylo zamítnuto.”

Kulturu otevřeme jen s pomocí rychlých operativních testů

Nevýhodou PCR metody je časová prodleva vyhodnocení. V praxi není vždy možné zajistit mnoho hodin před představením PCR test.

 Marek Fišer, radní města Brna pro oblast kultury, říká: “V Brně je každý večer k dispozici kolem 5000 sedadel v divadlech. Kapacity pro antigenní testování jsou dostatečně velké, aby v Brně i celé republice umožnily otevření kultury. Kapacity PCR testů takové nejsou. To důležitější ale je, že návštěvník musí být testován přímo před koncertem, aby to dávalo smysl. Divadelní a koncertní instituce mají až desítky procent mimobrněnských návštěvníků a není možné chtít po člověkovi z Kyjova, aby jel v pracovní den dopoledne na test, pak doma počkal na výsledek a pak jel na koncert. Systém musí fungovat tak, že člověk přijde cca hodinu a půl před koncertem, otestuje se a pokud je negativní, jde na představení. Cokoliv jiného nemůže fungovat, potvrzují všichni ředitelé velkých divadelních a hudebních institucí,” říká Marek Fišer a pokračuje: “Studii jsme chtěli pořídit v Brně, protože zde máme velkokapacitní systém na antigenní testování a kultura je pro nás na předním místě důležitosti, ale výsledky by měly univerzální platnost pro celou republiku.”

 Marek Fišer dodává: Mám blízko k Nizozemsku a sleduji dění prakticky každý den. U nich již proběhlo přes dvacet testovacích akcí až pomocí právě antigenních rychlotestů ve spolupráci se společností Fieldlab Evenementen. Rozděleny byly na 4 typy: tzv. pasivní uvnitř (divadlo a kongres), aktivní uvnitř (koncert a taneční akce), aktivní venku (fotbal) a aktivní festival (taneční akce či koncert). Momentálně publikují výsledky, které jsou zároveň doporučeními pro ústřední krizový team a nizozemskou vládu. Vyplývá z nich například, že za dodržení přísných podmínek je možné bezpečné otevřít 50-75% kapacity venkovních akcí. Vše je podmíněno decentralizovaným testováním pomocí antigenních testů v místě bydliště nejpozději 24 hodin před koncem akce.”

 Vilém Spilka, pořadatel významných akcí nejen v Brně: JAZZFESTBRNO, Pop Messe, Struny podzimu, Ibérica atd., doplňuje: „Pro smysluplné a ekonomicky udržitelné pořádání kulturních akcí uvnitř i venku potřebujeme v místech konání nejméně 2/3 kapacitu a testování antigenními testy s možností rychlotestování na místě.“

Jindřich Vobořil uzavírá: “Na Pražském jaru má probíhat studie na otevření kultury na základě PCR testů, jak ale do médií říkal ministr Zaorálek, z kapacitních důvodů budou návštěvníci chodit na testy dokonce během několika dní předem. Studie dopadne pravděpodobně tak, že s PCR testy může být akce bezpečná. Obtížně to ale může být funkční model na to, aby se na tomto principu mohla rozjet regionální kultura všude po republice – v Šumperku, Ústí nad Labem či Jihlavě. Toto naopak umožní jedině systém antigenního testování třeba s kombinací PCR možností. Pokud ho ministerstvo zdravotnictví neumožní, kultura bude mít problém cele se otevřít na trvalo.”

Bez racionálního otevření kultury na základě testování nebude možné konání takových akcí jako je Měsíc autorského čtení, nebude moci fungovat klubová scéna atd.